„Jedete se mnou někdo na Dny NATO?“ Původně něco mezi vtipem a realitou, posléze realita. Ani nevím, kdy to přestal být vtip. Prostě jsem seděla v autobusu do Přerova a s Elánem zpívala: „Správný chlap sa nevzdá.“
V Přerově začalo jaro. Ve Studénce, kde začínala kyvadlová doprava směrem k areálu, poté už bylo v plném proudu. Kdo neměl maskáč, vysílačku, khaki, zelenou nebo alespoň béžovou jako by nebyl. Já v modrobílé mikině a džínách jsem se rozhodla tvrdit, že fandím námořnictvu a na letišti se mi má vynořit ponorka.
Als je uit je land vlucht, snijd je je wortels af. Dan neemt de wind je mee, soms hier-, soms daarnaartoe, soms naar een opvangcentrum. Ik moest ergens slapen, eventjes rust hebben.